Barbora Antonová: Hnutí Žít Brno věřím čím dál víc

S Bárou jsem se potkala v jedné brněnské hospodě. Měla jsem trochu trému, protože to bylo poprvé, kdy jsem zpovídala někoho mediálně známého. Moje obavy se ale ukázaly jako zbytečné. Bára je milá, bezprostřední a věčně rozesmátá. Na moje otázky odpověděla u malého piva a pak hned spěchala na další sraz, určitě jsme se ale neviděly naposled.

Internet říká, že jsi pracovala či pracuješ jako překladatelka, učitelka češtiny, nakladatelka. Co je momentálně tvou hlavní pracovní náplní?

Podíl těch činností se pořád mění, teď mám nejvíc korektur. Abych nevypadla ze cviku, učím jednu ukrajinskou azylantku česky. A občas se vynoří nějaký překlad, redakční práce. Běžný režim absolventky filozofické fakulty na volné noze.

Kromě toho stíháš ještě hodně dalších aktivit. Která je pro tebe nejdůležitější?

Moje nejúspěšnější činnost je seznamování a propojování lidí. V poslední době se daří spojovat lidi, kteří mají co říct nebo vědí, jak je potřeba něco udělat, s lidmi z úřadů, kteří jejich nápady dokážou dotáhnout do konce. Například se podařilo zajistit, aby odborníci na přístupnost veřejného prostoru mohli připomínkovat městské stavby ve fázi projektu i při kolaudaci. Hotové stavby se tak nebudou muset reklamovat a přestavovat, protože neodpovídají potřebám hendikepovaných Je to drobná, nenápadná věc, která ale ušetří spoustu trápení i peněz.

Čím dalším se v poslední době zabýváš?
Dalším zásadním tématem, které v těchto měsících řeším, je domácí hospicová péče. Tuto službu využila naše kamarádka Lucie Bittalová, autorka kampaně Měsíc Raka, která zemřela na rakovinu. Těch deset dnů, kdy byla v péči lékařky a sester z domácího hospice Tabita, se mnou dost zamávalo – v tom nejlepším smyslu. Chtěla bych přispět k většímu povědomí, co je domácí hospic, a pomoct prosadit, aby na tuto službu mělo nárok co nejvíce pacientů a proplácely ji pojišťovny. Kvalita posledních dní je důležitá pro umírajícího stejně jako pro jeho blízké.

Jak ses stala předsedkyní hnutí Žít Brno?

Pod tlakem pocitu odpovědnosti, nikdo jiný se k tomu neměl. Navíc máme velký obývák, kam se vejde celé hnutí, a umím namazat hodně chlebů. Dokážou tohle jiní předsedové?

Jak se ŽB změnilo od doby, kdy začínalo jako recesistické hnutí?

“Mimopolitické“ Žít Brno se nezměnilo, pořád je to skupina lidí s hodně specifickým smyslem pro humor a nekompromisním viděním světa. Část Žít Brno, která skončila v politice, k tomu musela přidat i nový způsob komunikace. Obrovské množství času věnují studiu dokumentů a otužování v diskusích, jednáních, vyjednáváních, přesvědčováních, ustupováních, vysvětlováních a hlasováních. Kolegové v politice jsou zkušenější, asi i vyrovnanější než na začátku volebního období. Žít Brno je navzdory ošklivým předpovědím stabilní prvek komunální politiky, máme důvěru našich koaličních partnerů i respekt opozice.

Na stránkách hnutí ani v politice veřejně nefiguruješ, držíš se spíš v pozadí. Nezatoužila jsi nikdy po funkci s reálným vlivem?

To je samozřejmě velký omyl. Podívej se na mou zeď na Facebooku, naši oponenti ti vysvětlí, že ve skutečnosti tahám za nitky v celém Brně. Instaluju závory u vjezdu do centra, sypu prachy neziskovkám, přiděluju byty Romům, rozhoduju výběrová řízení a ve volném čase bourám kulturní památky. Co se týče mého angažmá ve formální části politiky, nechci strašit, ale doba vlády starých žen se blíží…

Myslíš si, že politika lidi změní?

Samozřejmě, jako každá činnost. Naučíš se spoustu věcí. Politika, jak ji sleduju prostřednictvím kolegů, je zákeřná; člověk může hodně zkřehnout, znejistět, nebo se naopak zatvrdit. Troufám si ale tvrdit, že díky neustálé tvrdé kritice i cituplné podpoře z vlastních řad se to našim zastupitelům hned tak nestane.

Udrží se podle tebe ŽB v politice s čistým štítem?

Žít Brno věřím čím dál víc. Lidi, kteří už teď působí aktivně v politice, se velmi zlepšují, rostou. Kolegové odvádějí na radnicích, té „velké“ i na Brně-střed, obrovský kus práce. Díky tomu má Brno šanci proměnit se na skutečně moderní evropské město, příjemné k životu a pozorné ke svým obyvatelům. Pokud jde o ten štít, svědomí máme čisté. Do Žít Brno si lidi často promítali svoje vlastní představy a zapomněli si zjistit, co si o těch věcech myslíme my. Teď nám vyčítají, že děláme to, co jsme měli v programu, a žádají po nás věci, které jsme před volbami nikdy neslibovali. Žít Brno je natolik výrazné, že je mu přisuzováno v podstatě všechno, co se v Brně děje – hlavně to, co se nepovede úplně ideálně. Ale jména jako Matěj Hollan nebo Martin Landa rozhodně nezapomínejte, ještě o nich bude hodně slyšet.

V roce 2014 tvoje nakladatelství vydalo knihu Teplá Praha od Jana Seidla a kolektivu autorů, která se zabývá historií sexuálních menšin v naší metropoli. Jak ten nápad vznikl?

Jako spousta mých dalších angažmá: ve chvíli, kdy se o projektu mluvilo, jsem jenom nepřišla na výmluvu, proč bych to neměla udělat já. Honza Seidl je můj někdejší student z romanistiky, českou historií sexuálních menšin se zabývá velmi dlouho, napsal řadu článků a také obsažnou publikaci o emancipaci hnutí za jejich práva v českých zemích. Spolu s dalšími třemi autory sepsali průvodce po pražských čtvrtích. Jde ale o historickou publikaci, první záznam je z roku 1380; adresář současných podniků v knize nenajdete. Před týdnem jsme byli s Honzou na prezentaci podobné publikace ve Vídni, a Teplou Prahu, v překladu Queer Prague, tam hodně chválili. Z té knížky mám pořád velkou radost.

Chystá se něco podobného i o Brně?

Ano, ale nejdřív je zapotřebí shromáždit víc podkladů. Hodně materiálů není ve veřejných archivech, ale v archivech domácích, případně jen v hlavách pamětníků. Z tohoto pohledu je velmi záslužná činnost Společnosti pro queer paměť, která sbírá a uchovává jejich vzpomínky.

Je zdejší komunita sexuálních menšin jiná než ta pražská?

Na to nedokážu kvalifikovaně odpovědět, běž se zeptat v pátek večer do malé Alfy.

Mimochodem, zapomněla jsi položit tu nejdůležitější otázku: Jak dokážete skloubit všechny svoje aktivity s rolí manželky a matky?

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s