Lucie P.: Děti zatím neplánuji, užívám si nezávislost

Lucie je moje kamarádka ze studií, se kterou si čas od času rády sdělíme novinky, většinou nad oroseným půllitrem. Je jí něco málo přes třicet, je svobodná a bezdětná a života si rozhodně dovede užít. Napadlo mě proto se jí zeptat, jak se na děti a mateřství dívá, kde jinde než v jedné z našich oblíbených brněnských hospůdek.     

Plánuješ v budoucnu děti?

Zatím ne, ale jednou bych je chtěla. Znám dost žen, které rodily celkem pozdě, proto se mi to nezdá nereálné.

Dovedeš si představit, že bys zůstala bezdětná?

Rozhodně ano. Asi i díky tomu, že kolem sebe bezdětné lidi vidím, takže bych nepůsobila nepatřičně. Myslím si, že život má i jinou náplň než děti. Je otázkou, jestli by mi to nevadilo za dvacet let, až by všichni měli rodinu a já ne. Na to se mě zeptej za těch dvacet let (smích).

Jaké podmínky musí být splněny, aby sis řekla, že je pravý čas na dítě? 

Samozřejmě k tomu musím mít vhodného partnera, který by dítě chtěl. Možná i víc než já, protože nejsem typ, co by „nutil“ chlapa do dítěte. Jsem docela spokojená coby svobodná a bezdětná, kdyby ale partner řekl: co kdybychom měli dítě, uvažovala bych o tom. Partnerem samozřejmě musí být člověk, kterého budu mít ráda natolik, abych s ním chtěla žít a sdílet geny. Z praktického hlediska musím podotknout, že bychom oba měli mít finanční zázemí, tedy fungovat tak, abychom si i s dítětem mohli dovolit například dovolenou a nepřemýšlet, kolik nás stál kočárek.

Myslíš si, že by se tvůj život radikálně změnil?

Určitě, což by mohl být problém. Například letos mám v plánu strávit celé léto v zahraničí, dítě do takových plánů moc nezapadá…

Jak si představuješ zapojení partnera do péče o dítě?

Neuznávám model, kdy muž vydělává peníze a žena vaří a pečuje o domácnost a děti. Snažila se mi to marně vštípit babička, která mi v mých pětadvaceti sdělila, že jsem stará panna. Myslím si ale, že dnes už by to tak fungovat nemuselo. Samozřejmě je jasné, že matka s dítětem tráví daleko víc času. Rozhodně bych ale ocenila, kdyby partner například alespoň občas dítě večer nebo o víkendu pohlídal, abych se mohla věnovat svým přátelům a zájmům. Koneckonců by to bylo i jeho dítě, takže to beru jako docela normální věc. U kamarádky, která má moderního manžela, to tak bez problému funguje. Jednou jdu do hospody já, jednou ty.

Myslíš si, že je možné udržet si i jako matka určitou míru nezávislosti?

Ano, ale je mi jasné, že pouze v určitých mezích. Ráda bych si někam jednou za měsíc nebo dva vyrazila, ale rozhodně bych se po skončení šestinedělí nevytrácela obden do baru a „vy si tu dělejte, co chcete“. Momentálně svůj nezávislý život vnímám pozitivně, i proto zatím děti nemám.

Nemáš pocit, že bys jako bezdětná něco promeškala?

Momentálně ne. Jak jsem už říkala, nevím, jak to budu vidět za deset nebo dvacet let.

Myslíš, že se lidi pořád dívají skrz prsty na ženy, které nemají děti a jsou spokojené? 

Jak kteří. Rozhodně nevnímám problém u své vlastní generace, včetně přátel, kteří už děti mají. Už jsem se dokonce setkala i s komentářem, že mít dítě je krásné, ale ještě s tím mám počkat. Naše generace podle mého názoru chápe obě strany mince a všechny přínosy i omezení, takže od nikoho mého věku jsem se zatím naštěstí nesetkala s „doporučením“, že už je „nejvyšší čas“, spíš naopak. Možná je to jen souhra náhod, ale mezi přáteli mám rozhodně větší podíl bezdětných, za což jsem skrytě a možná i z pochopitelných důvodů ráda. Ti, kteří děti už mají, můj názor povětšinou chápou. Se staršími generacemi je to jiné, člověk od rodičů občas vyslechne, že by už rádi měli vnouče. Myslím si, že v tomto případě je to ale jiné než „dívání se skrz prsty“. Pochopitelně se najdou lidé, kteří si řeknou, že svobodná a bezdětná žena po třicítce je divná. Takoví se najdou vždycky a všude, nikdy se nezavděčíme všem. 

S názory, že bezdětná žena je sobecká nebo že může za vymírání národa, se nesetkáváš?

Sice vím, že existují, ale mně osobně to nikdy nikdo neřekl. Možná je to ale zčásti pravda a sama si uvědomuji, že v tomto ohledu jsem trochu sobec. Na druhou stranu si myslím, že do toho nikomu nic není a každý může se svým životem naložit, jak chce. Zobecňování, že „kvůli mně“ národ vymírá, považuji za nesmysl, protože většina lidí děti podle mě stále chce a má.  Já sama si je možná taky za pár let pořídím. Ale fakt, že chci zatím prožívat život jinak a ne sedět doma s dětmi, je opravdu moje soukromá věc. Mít dítě jen proto, aby byl člověk v očích společnosti normální, mi připadá jako velmi špatný důvod.

Myslíš si, že společnost stejně odsuzuje i bezdětnost u mužů?

Řeší se mnohem míň, aspoň ve věku mezi třicítkou a čtyřicítkou. Žena je v tomhle ohledu bohužel znevýhodněná po fyzické stránce. Chlap může rodinu založit v podstatě kdykoli. Jestli je to žádoucí dejme tomu od padesátky dál, je otázka, ale to už asi zabíháme k jinému tématu. Žena kolem čtyřicítky už může mít s těhotenstvím problém. Nicméně důvody, proč se lidé rozhodnou nemít dítě, jsou podle mě u obou pohlaví stejné. Někdo se chce starat o rodinu, zatímco jiný upřednostní práci, volnost, cestování. Je jedno, jestli jde o ženu nebo muže. Pokud si je žena sama dobře vědoma toho rizika, že už to později nemusí jít, je to zase jen a jen její věc a okolí by to vůbec řešit nemělo.

Co se ti honí hlavou, když vidíš o deset let mladší ženu s dětmi?

Na to se musím napít piva a zapálit si cigaretu. Možná bude znít trochu hnusně a nadřazeně, ale bohužel momentálně nevím, jak to říct jinak: Myslím, že mladá holka s dítětem o hodně věcí v životě přijde a nezažije to, co by třeba mohla – jako je cestování nebo studentský život. Rozhodně bych s nikým takovým neměnila. Na druhou stranu si uvědomuji, že každý máme jiné priority a někomu možná rodina a dovolená s dětmi na chatě u rybníka stačí. Pro mě by to ale bylo málo. Nechci se nad nikoho povyšovat, ale když vidím dvacetiletou holku s kočárkem, chtě nechtě mě napadne, že ji trochu lituji a jsem ráda za svůj vlastní život, ač není ani zdaleka dokonalý.

Na druhou stranu je možné, že třeba budu mít za deset let „nacestováno“, ale nepoznám mateřství. Momentálně však mou prioritou není.

 

 

Reklamy

One thought on “Lucie P.: Děti zatím neplánuji, užívám si nezávislost

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s