Blanka „Arwi“ Hanzlová: Ke hraní larpů nepotřebujete herecké zkušenosti

Arwi je studentka a vedoucí skupiny irských tanců, ve volném čase hraje, tvoří a organizuje larpy. To slovo jste jistě už někdy zaslechli. Víte ale, co znamená, jaké jsou druhy larpů nebo kde si je můžete zahrát? Protože máme společné známé, rozhodla jsem se právě Arwi na tohle téma vyzpovídat. Daly jsme si společný oběd v příjemné, moderní restauraci v Bohunicích, kde ona bydlí a já pracuji. Po rozhovoru jsem velmi mile naladěná odešla do práce s předsevzetím, že si brzo zase nějaký larp zahraju. 

Zkratka larp vznikla z anglického „live action role play“, tedy hraní rolí naživo. Co si pod tím čtenáři a čtenářky mají představit?

Definic je mnoho. Nejradši mám tu, že larp lze přirovnat ke sledování filmu v kině, přičemž člověk nesedí na křesle diváka, ale přímo v něm hraje. Nemá přesně daný scénář, postavu si sám dotváří.

Jaké jsou druhy larpů?

Nezasvěcený si pod slovem larp obvykle představí běhání po lese s mečem – tzv. „dřevárnu“, což je bitva s určitými pravidly a imitacemi zbraní, ve které se neklade důraz na hraní rolí. Kromě toho ale existuje typ larpu, který podle známé hlášky ze seriálu Ulice „není elfí tábor“, kde je hraní rolí důležitější. I tyto dramatické hry můžeme rozdělit do různých kategorií. Bývají buď víkendové, nebo komorní ohraničené několika hodinami, jednou místností a postavami s konkrétními cíli. Kromě toho existují také larpy typu svět, které mohou trvat i celý týden a odehrávají se v přírodě, tam si hráči z velké části tvoří postavy a děj sami. Larpy se často liší i v různých zemích, specifikem těch českých je, že mívají oproti třeba skandinávským poměrně podrobně rozepsané role a cíle postav.

Jak ses k larpům dostala?

Asi v patnácti letech přes bratra. Nejdříve s kamarády hrál Dračí doupě, potom začali jezdit na bitvy. Přidala jsem se k nim až ve chvíli, kdy jejich záliba přerostla do larpů s větším důrazem na příběh a hraní rolí, bitvy mě tolik nezajímaly. Mám ale ráda fantasy a když jsem začínala, nesly se v tom duchu i některé dramatické larpy.

Jaké larpy preferuješ dnes?

Stále tíhnu k dramatickým a také ke komorním hrám. Víkendových akcí se nepořádá tolik; bývá složité je zorganizovat a málokdo se do toho pouští. Komoráky jsou oproti tomu časově nenáročné, člověk přijde a odehraje si je.

Jak se stalo, že kromě hraní larpy organizuješ a sama tvoříš?

U většiny hráčů nastane moment, kdy si uvědomí, že hrát hry je dobré, ale chtěli by si udělat něco podle vlastních představ. I já jsem proto začala pomáhat s organizací larpů a postupně i vymýšlet vlastní hry. Zajímavou zkušeností s tvorbou larpů pro mě byl larpový workshop, což je šílená akce, kdy máte dvacet čtyři hodin na napsání celé hry. Byli jsme vzhůru do čtyř ráno, abychom to dodělali, ale stálo to za to; díky této akci vznikla spousta larpů, které se stále hrají a mají vysoká hodnocení. Jeden z nich se jmenuje Čí sny sníš, celý probíhá beze slov a hráčům se pouští do uší hudba podle jejich interakcí, což je sice neobvyklé, ale překvapivě funkční.

Čím je psaní larpů jiné oproti knize nebo divadelní hře?

Je potřeba mít na paměti, že člověk nepíše příběh, ale především tvoří postavy, které do něj následně zasazuje. Musíte vědět, co chcete předat, jaké pocity chcete v hráčích vyvolat, a tomu podřídit nastavení postav a příběhu. Kromě toho je třeba dávat pozor, aby postavy měly co hrát a nebyly nevyrovnané. V knížce nemusíte řešit, že se vedlejší postava objeví jen na pět minut, ale v larpu by to byl problém.

Jak je podle tebe nejlepší v larpech rozdělovat role?

Vedly se divoké diskuse o tom, jestli mají organizátoři určovat role podle vlastního odhadu, nebo podle toho, co chtějí hráči. Mnozí si chtějí zahrát jinou roli, než mají v reálu, což hodně organizátorů včetně mě považuje za důležité kritérium. Pokud ale budeme obsazovat lidi podle svého názoru, tak ho nedodržíme. Na druhou stranu může vzniknout problém, když někdo nedokáže překonat své vnitřní nastavení, třeba zakřiknutý introvert nemusí být schopný dobře zahrát hlavního vůdce. Myslím si, že uvaděči by v této otázce měli dát na selský rozum. Neexistuje jediná správná cesta, je důležité si způsob rozdělování postav ujasnit už při tvorbě larpu.

Mnohé larpy obsahují vyhrocené, například násilné scény. Jak předcházíte traumatickým zážitkům?

Situace, která může vyvolat trauma, by v larpu vůbec neměla nastat. Vyhrocené scény chci, ale myslím, že by nikdy neměly zacházet za určitou hranici. Možná, že existují hry, které ji překračují, ale musí to být jasně sděleno dopředu. Těžší témata se řeší reflexí po hře, kdy je možno si popovídat o tom, co hráči zažili a jak se cítí. Nesmí se podcenit ani předherní příprava. Na většině akcí, kde se člověk může s vyhrocenou situací setkat, předem dostane dotazník, kam může napsat, se kterými tématy má problém. Je i jeho zodpovědností vyhodnotit, že raději nepůjde na larp o domácím násilí, když s ním má zkušenost. U podobných her organizátoři často poskytují hráčům možnost kontaktovat je i delší čas po hře – mnohdy se traumatická zkušenost projeví postupně, ne vše se dá podchytit hned po akci.

Jaký byl tvůj nejsilnější larpový zážitek?

Nevím, jestli to byl nejsilnější zážitek, ale krásnou roli jsem si zahrála například na hře Kmeny. Moje postava byla v centru hlavního dění, přitom prožila i zásadní osobní vývoj. V tomto larpu hrály větší roli než slova jiné způsoby komunikace, zažila jsem silné napojení na ostatní hráče a působivou scénu přerodu v někoho jiného, což jsem na začátku hry vůbec netušila.

Jsou larpy únikem z reality, jak si mnoho lidí myslí?

Samozřejmě, o tom nikdo nepochybuje! Lidé mají různé motivace, proč larpy hrají, tohle je jedna z nich. Já na nich oceňuji především získávání unikátních zážitků, které nelze nabrat v každodenním životě. Zpětně se ale tyto zkušenosti v reálu využít dají, například při řešení obtížných situací. Na pohovoru do mé bývalé práce nám zadali modelovou situaci, kdy jsem měla představit firmu zadavateli, kterého hrála moje budoucí kolegyně. Zrovna tohle byla situace, kdy jsem mohla zúročit zkušenosti z larpů.

Lze je přenést i do mezilidských vztahů?

Ano, považuji je za velmi přínosné i v této oblasti, protože člověka naučí komunikovat s ostatními a lépe je pochopit. Když hraje někoho jiného, než je on sám, uvědomí si, že lidé jsou odlišní, mají různé úhly pohledu a tak je třeba k nim přistupovat. Člověk snáze porozumí jejich myšlení, naučí se toleranci a naladí se na ně.

Setkala jsem se s pochybnostmi, proč hrajete příběhy třeba o revoluci v Jižní Americe, když nemůžete znát všechny historické souvislosti.

Když jsem hrála larp přímo na toto téma, říkali nám organizátoři, že jde především o lidské příběhy. Co se děje kolem tvoří jen pozadí, všechny hry jsou o lidech. Ať už zažíváte osobní příběh uprostřed revoluce nebo jako námořník či legionář, není nutné se v reáliích přesně orientovat. Základní historické nastavení hra vždycky má, potom už záleží na jednotlivých rolích, jak moc jsou s ním spjaté. V některých hrách je politika důležitou součástí příběhu, v tom případě dostanou hráči potřebné informace na předherních workshopech.

Existují ovšem i vzdělávací larpy, které jsou přímo určené k tomu, se o dané historické epoše něco dozvědět. Je to skvělá pomůcka pro učení dětí, ale u larperů se nemusí vždy setkat s pozitivním ohlasem; je třeba předem říct, co je cílem hry.

Co bys poradila někomu, kdo ještě žádný larp nehrál a chtěl by začít?

Larpy nejsou určené jen pro lidi, co už něco hráli. Podmínkou je, aby byl člověk schopný a ochotný přijmout jinou roli, ale nemusí se bát, že ji nebude umět dost dobře zahrát, není to divadlo. Veškeré hry, včetně těch se složitějšími mechanismy jako zmíněné Kmeny, mají před hrou workshopy, kde se vše vysvětlí a hráči si to zkusí, nikdo nemusí mít strach. Nejdůležitější je komunikace. Když pracujete třeba jako prodavačka, také hrajete určitou roli, larpy nejsou o moc jiné.

Jsou larpy nákladným koníčkem?

Pokud chcete jezdit na dřevárny, možná budete mít vyšší výdaje se zajištěním kostýmu a podobně. Ale když nechcete investovat hodně peněz, doporučuji začít u komorních larpů, které nejsou finančně náročné. Někdy zaplatíte i míň, než když jdete večer do kina, takže si to může dovolit každý. Často ani nevyžadují kostým; pokud ano, nebo se jedná o větší hru, kostýmy většinou zajistí organizátoři.

Jaké jsou možnosti hrát larpy v Brně?

Udělám si trochu reklamu, protože s kamarády vedeme organizaci Hraju larpy, s jejíž pomocí chceme larpy zpřístupnit i lidem, kteří ještě nic nehráli. Stačí se podívat na naše stránky, jaké hry momentálně nabízíme, přihlásit se, na email vám přijde potvrzení a za týden dva si můžete přijít zahrát larp.

 

Reklamy

One thought on “Blanka „Arwi“ Hanzlová: Ke hraní larpů nepotřebujete herecké zkušenosti

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s