• Úvod
  • Rozhovory
  • Jana Pavlišová (Genius noci): Naši zákazníci nás drží nad vodou

Jana Pavlišová (Genius noci): Naši zákazníci nás drží nad vodou

Jana Pavlišová (Genius noci)
Autorka Veronika Bártlová

S energickou majitelkou rodinného pivovaru Genius noci jsem se poznala ještě před pandemií na kurzu marketingu. Protože malé pivovary zbožňuju, slovo dalo slovo a rozhovor byl jen otázkou času. Dnes z pochopitelných důvodů proběhl online, ale nebyl proto o nic méně zajímavý. Dostala jsem po něm chuť na pivo, tak doufám, že bude zas někdy možné se s Janou sejít třeba na zahrádce jejich pivnice v jihomoravské Lomnici!    

S manželem provozujete rodinný pivovar Genius noci. Jak jste se k tomu dostali?

Bydlíme v původním pivovaru ze 16. století, kde se pivo vařilo naposledy v roce 1922. Důvodů, proč pivovar obnovit, bylo několik. S mým mužem Ivem jsme oba měli práci, která nás úplně nenaplňovala. Ivo pracoval jako ajťák a já jako grafička – ryze pivní předpoklady, že?

Naprosto!

Při plíživém profesním vyhoření se dostavilo i vyhoření opravdové, kdy na dvoře shořela celá jedna stodola. S Ivem jsme spolu teprve začínali chodit, když byl hospitalizován na JIP s popáleninami 3. stupně. Nejen, že nás to všechny sblížilo a semklo, ale myslím, že to i spustilo nějaké hlubší myšlenky. Proto, když mi pak Ivo už po několikáté řekl, že jeho snem je mít vlastní minipivovar, opáčila jsem, že “to nebudu poslouchat do konce života” a ať to prostě zkusíme. Tolik historie se nesmí nechat ležet ladem. Tak jsme do toho šli úplně po hlavě s velkým odhodláním, nulovými zkušenostmi a skoro žádným kapitálem. Zpětně mi to připadá jako totální šílenost a divím se, že nás v tom celá rodina podporovala!



Jak těžké pro vás bylo naučit se vařit pivo?

Odhodlání a naše velká naivita byly ty největší poklady do začátku. Přece jen, pivo jsme tenkrát nevařili ani doma pro sebe. Řekli jsme si proto, že se musíme učit od těch nejlepších – Ivo tehdy zavolal na Mendelovu univerzitu, spojil se s Tomášem Gregorem, který tam vyučuje pivovarnictví, a poprosil ho o soukromý kurz. Jen tak, “na drzáka”. Párkrát jsme s Tomášem vařili, pochopili jsme, jak šťastné to bylo setkání, a požádali jsme ho, aby nám dělal garanta (pivovarnictví je vázaná činnost). Od té doby uplynulo dost let a mezitím jsme si oba dodělali rekvalifikaci přes Beer Academy. Učit se ale budeme celý život – to je na tom to nejkrásnější. Co se týče technologií, měli jsme asi víc štěstí než rozumu.

 

Pivo Genius Noci
Autor ŠTIMTIM Production
Jak jste na založení pivovaru získali potřebné finance?

To bylo samozřejmě ze všeho nejtěžší. Měli jsme krásný, asi dvacetistránkový podnikatelský záměr. V každé bance nás pochválili, jak je perfektně vypracovaný, a poslali nás domů. Nakonec jsme našli jednu banku, která nám při zastavení veškerého majetku půjčila. My jsme tomu prostě od začátku věřili.

Kde jste sháněli vybavení?

Když jsme začínali (a pořád to ještě platí a dlouho platit bude), neměli jsme dost kapitálu na to, abychom si pořídili technologie z velkých známých firem. V tu chvíli, kdy založíte pivovar, vám začne chodit asi deset mailů za měsíc s nabídkou levné technologie z Číny. My jsme si vybrali menší firmu z Rozdrojovic, která postavila teprve pět pivovarů a ten náš vyrobila přesně nám na míru. I při dalším rozšiřování podporujeme české dodavatele, i když tanky z Číny by byly levnější. Vím, že občas působím jako don Quijote, ale já si prostě nedokážu vážit toho, když někdo utápí své peníze v Číně, nechá si posílat obrovský náklad přes půl světa a pak chce, aby ho čeští zákazníci podporovali jakožto českou firmu. V rámci řetězce výroby mi to přijde nefér a v konečném důsledku to oslabuje celé podnikatelské prostředí. Pokud to zvládneme my – chudí dobrodruzi, musí to zvládnout i velcí investoři. Je to jen o zásadách a hodnotách, které podle mě z podnikání úplně vymizely.



Přistupovali k tobě lidi z oboru jinak kvůli tomu, že jsi žena v tradičně mužské profesi?

Ze začátku se mi často stávalo, že mě lidé nevnímali a přehlíželi. Když jsme šli někam ve dvou, tak všichni automaticky očekávali, že Ivo dělá všechno a já jsem podporující manželka. Poslední dobou se mi to ale už moc nestává – možná jsem potřebovala nabrat více zkušeností, abych působila sebevědoměji. Nevím. Každopádně mám pocit, že když se v pivovarském světě objeví žena, která něco umí, chlapi jí respektují úplně stejně. Nebo mi na tom přestalo záležet a soustředím se víc na podstatu věci.

Pivovar Genius noci
Autor OAK Photography
Co dala cesta ženy-pivovarnice tobě osobně?

Vždycky jsem chtěla být jednou z těch silných a schopných superžen, které všechno zvládnou, rozjedou podnikání, zvládají u toho vést domácnost, vařit, uklízet, s nikým se nepohádat a perfektně vychovat děti… U nás to vypadá tak, že děti ještě ani nemáme, podnikání by mohlo jet rychleji, doma není vždy poklizeno, okna neumytá, záclony nevyprané… Prostě jsem přišla na to, že síla není v tom, že všechno zvládnu sama. Síla je v tom, že si umím říct o pomoc a přiznat si, že jsem v něčem slabá. To se teď učím. A doporučila bych to všem ženám – nesnažte se zvládnout všechno a buďte úplně klidně nedokonalé.

Vraťme se teď k pivovaru. Když pomineme poslední rok, co považuješ za největší úspěch na vaší dosavadní cestě?

Nejde o konkrétní okamžik nebo událost. Ze začátku jsem pořád dokola opakovala svému muži, že o peníze přijít můžeme, ale nesmíme zničit náš vztah, který musí být vždy na prvním místě. Dali jsme všem našim vztahům pěkně zabrat. A pořád drží a jsou pevné. Při rozšiřování pivovaru jsme také nabrali nové posily. Pracuje s námi ještě můj bratr a s prodejem nám pomáhá táta. K tomu bydlíme v naší pivovarské bytovce s celou Ivovou rodinou. Myslím, že největší úspěch je, že jsme se ještě všichni nepozabíjeli a dokonce spolu dobře vycházíme (smích).

Kam pivo dodáváte?

Hlavně do Brna a okolí. Jde o pár pivoték, většinu hospod, kde střídají piva z malých pivovarů a pak pár hospod, kde nás brali pravidelně. Nikde v Brně ale nejsme ještě takříkajíc na stálo, to máme jen v Lomnici a v Boskovicích. V létě jsme otevřeli malou pivnici naproti pivovaru, která je teď, jako všechno, zavřená.



Tím se dostáváme k situaci během pandemie. Předpokládám, že vám taky zkomplikovala život?

Ano, někteří naši zákazníci úplně skončili. Aktuálně prodáváme do hospod jen mizivé množství, od února možná vůbec nic. Pořád jenom lahvujeme, zásobujeme pivotéky a jsme závislí hlavně na koncových zákaznících. Každý pátek rozvážíme lahvové i sudové pivo až domů. Občas jedeme i do Prahy, nově zvažujeme například Olomouc. Je to boj a nebudu lhát, už jsme z toho dost vyčerpaní. To je ale všudypřítomný problém…

Dostáváte nějakou podporu od státu?

V první vlně jsme sice nedostali nic, ale alespoň jsme mohli odložit splátky bance. To už teď nejde. Co se týká podpory, dostáváme 60% příspěvek od státu na zaměstnance. Hodí se teď každá koruna, ale ani zdaleka to nepokryje naše ztráty. Kdybychom nebyli rodinný podnik, tak nevím, nevím, jak by to vypadalo. K tomu, jak stát hospodaří, se nedá říct nic slušného.

Interier pivovaru
Autor ŠTIMTIM Production
Drží vás nad vodou aspoň vaši zákazníci?

Ano, naši zákazníci jsou skvělí a věrní. I mezi podniky máme pořád nějaké spojence, ale i oni mají své problémy. Ne všichni si můžou dovolit kupovat od nás tolik lahví, kolik by nejraději zkonzumovali. Je prostě vidět, že lidé šetří – a já se jim nedivím.

Snažíte se zákazníky nalákat třeba pomocí speciálních akcí?

Jsme zásadně proti slevovým akcím. Dokud je pivo ve správné kondici, jde na prodej a není důvod jeho cenu srážet. Jakmile pivo ztrácí svou kvalitu, už na prodej nejde. Kvalita má svou cenu – tak to prostě je – pokud bychom slevovali, je to cesta do pekel, odkud se už nemusíme vyhrabat. Abychom motivovali naše zákazníky, tak vymýšlíme drobnosti, které mohou potěšit. Rozdáváme plakáty s lunárním kalendářem, což sedí k naší značce, na Valentýna dostávali lidé u našeho pivovarského okénka k nákupu lahví růži. Těšili jsme se na MDŽ, že bychom rozdávali třeba tulipány, ale přiznám se, že teď nevím, jestli vůbec bude moct někdo k tomu okénku přijít. Zvažujeme i vlastní e-shop. Teď jsou možnosti opravdu omezené.

Kde si tedy teď můžeme vaše pivo koupit?

Každý víkend od 13:00 do 17:00 čepujeme čerstvé pivo do vlastních nádob nebo do dvoulitrových PET lahví, jinak si u nás můžete koupit sudové pivo. Lahve se prodávají v lomnické masně, Tišnovské spižírně, v AZ nápojích v Tišnově, v kavárně V PROSTORU v Boskovicích, v Brně skoro ve všech pivotékách. Čepované v Lomnici v Hospůdce v židech a občas U Hřebíčků v Králově poli. Spolupracujeme i s rozvážkovou službou craftového piva Pivododomu. Snad jsem na nikoho důležitého nezapomněla, aby se neurazil (smích).


Na co se nejvíc těšíš, až se situace snad jednou konečně vrátí do normálu?

Těším se na to, až u nás v klubu bude zase nějaký koncert! Prostě na kulturu, na živou hudbu, výstavy, divadla! Strašně se těším, že Genius noci bude opět provázet kulturními a filozofickými zážitky. Těším se, až budeme mít otevřenou pivnici se zahrádkou, na všechny pivní festivaly. Celkově na setkávání s lidmi, kdy se člověk nemusí ničeho bát. To všechno teď zní, jako by to bylo v nedohlednu… Zároveň se těším na říjnové volby, protože pokud se po nich něco zásadního nezmění, tak našemu národu není pomoci. Pokud lidi nepřesvědčí tisíce zbytečných úmrtí a ekonomické vyždímání milionů občanů a většiny podniků, tak už fakt nevím. Ale já věřím, že ano. V tomhle jsem velký optimista. Pojďme to změnit společně, mluvme s lidmi a informujme se navzájem. Jak řekl Edmund Burke, aby zlo zvítězilo, stačí, když dobří lidé neudělají nic.

Genius Noci
Autorka Jana Pavlišová
Sdílej
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
Marie Štefanidesová

Je šéfredaktorkou blogu, kromě redaktorské práce se proto snaží, aby všechno dohromady fungovalo. Pracuje v IT společnosti, miluje psaní, potkávání zajímavých lidí, literaturu a víno.



Zapni upozornění
Upozornit na
guest
1 Komentář
nejlépe hodnocené
nejnovější nejstarší
Inline Feedbacks
View all comments
Alia Krulišová
Alia Krulišová
12/03/2021 09:07
Hodnocení :
     

Moc povedený rozhovor. Díky!