• Úvod
  • Reporty
  • “Pochválila nás i šéfka brněnského genderu”: Report z Feministické konference

“Pochválila nás i šéfka brněnského genderu”: Report z Feministické konference

 

Report z Feministické konference
Report z Feministické konference

Že jsou feministky škaredé, věčně naštvané a nedokážou se bavit? Pro ty, které se (spolu s muži-feministy, neboť i oni existují) vypravily koncem září na Feministickou konferenci do společenského centra Sibiř v prostorách bývalého husovického kina, to rozhodně neplatí. Jak je mým zvykem, zase jsem nestíhala a na akci, která probíhala od pátečního večera až do nedělního dopoledne, jsem se dostala pouze v sobotu. Zážitků mám ale přesto spoustu.

Jelikož se Sibiř nachází těsně vedle husovické pošty, kde jsem kdysi pracovala, nebyl pro mě problém ji najít. Kdybych ale přece měla pochybnosti, zorientovala bych se podle žen v takzvaných pussyhats, které vybíraly dobrovolné vstupné. Sotva jsem uvnitř stihla chvíli obdivovat, jak parta dobrovolníků dokázala prostor opuštěný desítky let přeměnit v příjemné místo pro setkávání, a sejít se s kamarádkou, která na mě čekala, bylo načase spěchat na debatu o ženách a chudobě.

Protože se debaty účastnili nejen lidé dlouhodobě se tématem zabývající, ale i ženy, které bezdomovectví nebo obecněji sociální vyloučení zažily z první ruky, dozvěděli jsme se spoustu věcí, které většinou v debatách o této problematice nezazní – například že ženy-bezdomovkyně musí za přístřeší nebo vlastní bezpečnost často platit sexuálními službami. Ostatně na samotnou prostituci řeč došla také. Pak už jsem ale rychle běžela ochutnat výborné veganské občerstvení a dát si na baru něco k pití, než začne přednáška, na kterou jsem se velmi těšila – světově uznávaná vědkyně Kateřina Falk měla hovořit o ženách ve vědě. I u ní bylo poznat, že rozhodně ví, o čem mluví, a pomocí vlastních zkušeností i odkazů na různé výzkumy přesvědčivě dokázala, že to ženy ve vědě rozhodně nemají lehké a dodnes čelí mnoha překážkám a předsudkům; v Česku ještě o něco víc než na Západě.

Po přednášce nebylo radno odcházet ze sálu, protože přišel zlatý hřeb večera – vyhlášení internetové ankety Cena Františky Plamínkové Feministka 2018 a Cena Miloše Zemana Prasák 2018. Feministkou 2018 se stala redaktorka časopisu Respekt Silvie Lauder, která těsně zvítězila nad novinářkou Apolenou Rychlíkovou a zmíněnou Kateřinou Falk, za kolektiv si hlavní cenu odnesly scénáristky satirického pořadu Branky, body, kokoti. Prasákem roku se – dle mého názoru zcela zaslouženě – stal Václav Klaus mladší.  



Zbytek večera patřil koncertům. Kamarádka se už sice mezitím odebrala za dalšími společenskými povinnostmi, já si ale až do oficiálního konce akce užívala zajímavou hudbu, pospolitou atmosféru, společnost skvělých lidí i vstřícnost obsluhy na baru, kde jsem si v předtuše poněkud vyšší útraty rovnou otevřela účet. Kateřinu Falk, která předtím přednášela a v hlasování získala bronzovou medaili, jsem měla možnost poznat osobně – a určitě nešlo o poslední setkání.    

Domů jsem šla v povznesené náladě, na které se kromě mého častého výskytu kolem baru podílela hlavně radost z toho, že v Brně jsou lidé, kteří se nebojí otevírat pro mnohé kontroverzní témata a řešit problémy, na které společnost často zapomíná nebo se jim vysmívá.

A jak to vidí ti, kdo za celou akcí stojí a dali do ní spoustu času a energie? Vyzpovídala jsem Anežku Michnovou z kolektivu Sdruženy, který konferenci spolupořádal.

Jak se podle tebe konference vydařila?
Měla jsem nízká očekávání, takže jsem velmi překvapená a hlavně nadšená, že to tak vyšlo – přišla víc než stovka náštěvníků. Chtěla bych při této příležitosti zdůraznit obětavou práci lidí ze Sibiře, zejména těch, kteří byli na baru. Někteří celé tři dny nespali, vařili a šůrovali.

Co bylo pro tebe osobně největší úspěch?
Že se o akci zajímali i lidé doslova zvenku – ti, kteří stáli na zastávce. Sibiř má bohatou historii a pro Husovičáky a lidi z okolí je to srdcovka. Proto je zajímalo, co se tam děje; a Feministická konference byla první velká akce na Sibiři po opětovném zpřístupnění těchto prostor, kam se mohli podívat – a hodně z nich to udělalo. Jedna paní, která čekala s manželem na zastávce, nám třeba jen tak přispěla na Sibiř, protože se jí líbí, co děláme. Pak jsem měla samozřejmě radost z toho, když za námi lidi chodili a říkali, že se jim tam líbí a jestli bude další ročník.



Proběhlo všechno podle plánu, nebo byly nějaké nenadálé zádrhely, které jste museli řešit na poslední chvíli?
Vím, že Pavel (spoluorganizátor, pozn. red.) řešil nějaké technické problémy, ale z mého pohledu to probíhalo hladce.

Jaké ohlasy na akci jste zaznamenali?
Téměř výhradně pozitivní. Jedna návštěvnice trochu zkritizovala formát panelové diskuze u tématu sexuálního násilí – tvrdila, že spíš než o diskusi šlo o samostatné příspěvky a každá z žen proto měla radši dostat vlastní prostor. V tom jsme jí dali za pravdu. Iva Šmídová, která založila gender studies v Brně, nás pochválila, že máme vložky na záchodech! Takže jsme vlastně dostaly pochvalu od nejvyšší šéfky genderu v Brně (smích).

[Not a valid template]

A co negativní reakce?
Na internetu samozřejmě byly, prakticky výhradně vůči ceně Feministka a Prasák. Jedné paní se nelíbilo, že se Feministkou 2018 stala Silvie Lauder, protože (prý) podporuje týrání autistů (sdílela jakýsi článek svého kolegy z Respektu). Taky jsme se dozvěděly, že Cena Františky Plamínkové není vůbec feministická, protože podporuje soutěživost. A obecně jsou názvy cen sexistické, speciálně název Prasák je příliš agresivní.

Kritici se asi najdou vždycky, vy jako organizační tým jste s výsledkem hlasování spokojení?
Jsme rádi, že hlasovalo téměř sedm set lidí, mě osobně to fakt překvapilo. Všem výherkyním to samozřejmě přeji; výhra je velký závazek, tak snad se budou snažit dál. Václav Klaus mladší Prasáka také vyhrál právem. Jde o muže s velkou mocí a třeba skrze prosazování svých názorů na ústavní péči ubližuje těm nejbezbrannějším.

Můžeme se těšit na další ročník konference?
Ano, pracuje se na něm od chvíle, co se zavřely dveře za posledním návštěvníkem, už máme i téma!

A prozradíte jaké?
Půjde o téma péče, kterému se zároveň chceme v rozmanitých podobách věnovat po celý rok.



Chystáte nějaké akce i mezi tím?
6. prosince se na Sibiři uskuteční feministická mikulášská besídka – bude koncert Kinkies, DJka Nařezanina, bramborové saláty a tombola. I příští rok, tak jako letos, budeme také organizovat oslavy MDŽ.

Myslíte si, že se lidi v Brně zajímají o feministická témata?
Velmi mile nás překvapilo, že nikomu nevadilo slovo “feministická”, které bylo přímo v názvu. Chtěly bychom ho používat více. Konference sice zasáhla jen úzkou skupinu lidí, ale ani kolemjdoucí nad tím nijak neohrnovali nos.

Celkově to ale zhodnotit neumím. Proti roku 2009, kdy jsem nastupovala na gender studies, se společnost rozhodně posunula, ale v posledním roce nebo dvou mi spíš připadá, že se vracíme zpět, jako bychom něco zapomněli a potřebovali to dořešit. Pořád mě šokuje například přístup lidí k obětem sexuálního násilí.

Facebook organizace Sdruženy: https://www.facebook.com/SdruZeny/
Stránky společenského centra Sibiř: http://biosibir.cz/

Report z Feministické konference
Report z Feministické konference
Sdílej
  • 14
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
Marie Štefanidesová

Je šéfredaktorkou blogu, kromě redaktorské práce se proto snaží, aby všechno dohromady fungovalo. Pracuje v IT společnosti, miluje psaní, potkávání zajímavých lidí, literaturu a víno.


Komentujte

avatar
  Zapni upozornění  
Upozornit na